Kámen Becke Moravia s.r.o.

Podle místa vzniku členíme horniny na horniny hlubinné, podpovrchové a výlevné. Podle struktury, velikosti a tvaru minerálů, mohou být horniny hrubozrnné, středně zrnité, jemnozrnné až celistvé. Stejnoměrný vzhled některých hornin je ojediněle narušen vyrostlicemi, které těmto horninám dodávají na zajímavosti. Struktura hrubozrnných hornin je dána velmi dlouhou dobou tuhnutí magmatu a možností vytváření větších krystalů jednotlivých minerálů. Jemnozrnné struktury tuhly podstatně kratší dobu. Textura vyjadřuje uspořádání horninotvorných minerálů v prostoru. U zpracovávaných kamenů je obvykle všesměrná, má pravidelně rozložené částice. Struktura i textura ovlivňují trvanlivost a opracovatelnost kamenů.

K nejčastěji zpracovávaným druhům vyvřelých hornin patří žuly a granodiority. Liší se vzájemně podílem zastoupených minerálů (živců). Jiné druhy vyvřelin např. syenity, diority, diabasy a gabra, patří k zajímavým materiálům zejména s ohledem na jejich barvu a strukturu. Ostatní vlastnosti nejsou tak odlišné od vlastností skupiny žul, ani významné vzhledem k časovému horizontu odolnosti proti zvětrávání. Z našich světlých výlevných vyvřelin stojí za pozornost trachyt. Z důvodu malého výběru barevných druhů vyvřelých hornin u nás stoupá jejich dovoz z dalších zemí a kontinentů.

Při klasifikaci usazených hornin rozlišujeme usazené a zpevněné částice rozpadlých hornin, tzv. klastické usazeniny, od hornin vzniklých chemickým nebo biochemickým procesem. Ke klastickým horninám, které se využívají pro kamenickou výrobu, patří především pískovce, malé uplatnění nacházejí opuky a arkózy. Jednotlivé druhy hornin se liší složením částic i tmelem, který podstatně ovlivňuje opracovatelnost i trvanlivost kamene. Z ostatních druhů usazených hornin se zpracovávají tzv. karbonátové horniny-vápence, obsahující převážný podíl CaCO3. Jsou to horniny velmi pevné, ale málo odolné v případě použití v exteriérech. Proto se uplatňují hlavně v interiérech.

Pískovec a opuka jsou snadno zpracovatelné materiály. V historických dobách se místně využívaly na stavby nejrůznějšího charakteru. Ložiska pískovců i opuk se vytvářela v mořských i jezerních pánvích České křídové tabule, na Moravě v karpatském flyši. Dnešní stav představuje jen zlomek z těžených lokalit. Surovina byla zčásti vytěžena a omezena zástavbou sídel. V nezanedbatelném množství má vliv i zákaz využívání nerostů v chráněných krajinných oblastech (Adršpašské skály, Český ráj, Hřensko). Těží se jen v několika oblastech. Zejména v lomech v Podkrkonoší a na Teplicku. Ojedinělé jsou těžby v Čechách a na Moravě. Droba byla v minulých staletích místně využívána pro stavby (Drahanská vysočina), dnes je hlavně zdrojem suroviny pro výrobu kameniva.

Vápence jsou tvořeny kalcitem s různými příměsemi, jejich barva kolísá podle složení horniny Chemické sedimenty vznikly vysrážením z vodního roztoku nebo jeho krystalizací. Organogenní sedimenty pocházejí ze zbytků koster a schránek nejrůznějších živočichů (oblast Barrandienu). Podstatně větší množství vápenců se těží pro jiné účely (výroba kameniva, vápna a cementu, chemický a potravinářský průmysl) a jen malé množství lomů nabízí dostačující blokovitost a celistvost. Také paleta barev u nás těžených vápenců i mramorů je chudá.

Horniny vyvřelé i sedimentární prodělaly v určitých geologických etapách buď přeměnu metamorfózu kontaktní, nebo větší oblast zasahují metamorfózou regionální. Z některých vápenců vnikl mramor, ze sedimentárních jílovců břidlice. Mramorová ložiska jsou rozsahem menší, často tvoří jen čočku v okolních horninách, např. v pararule. Z olivínovců vznikl serpentinit, český název hadec. Hadec je temně zelený, barevně přitažlivý, u nás se vyskytuje jen v malých kusech. Má sníženou odolnost vůči povětrnosti. Malé výskyty hadce ze starších těžeb nedávají možnost jeho širšímu použití (Kremže u Českého Krumlova, Kutná Hora, Letovice).